Co je zen?

Každý si v životě občas položí otázku „O čem to tu vlastně všechno je?“, „Co já tu vlastně dělám?“, „Kdo jsem? Co je to to já?“ „a co jsou vlastně ty myšlenky, přání, nálady…?“

Většinou od těchto otázek prchneme do pohodlí svého navyklého života. Tak se to zdá být bezpečnější. Jenže čas nečeká a jednoho dne tento svět opustíme. V chrámových pravidlech se píše: „Když dneska zemřeš, jaké tělo dostaneš zítra? Není toto důležité?“

Zen je cesta pro lidi, kteří výzvu těch znepokojivých otázek přijímají. Opravdu je to zajímá. Pravda, takových cest je spousta. V čem tkví jedinečnost Zenu?

Zen není nauka a nenabízí „předvařené“ odpovědi. Každý má odpověď v sobě. Chce-li jí najít, musí chtít a musí pro to něco dělat. Za nás to nikdo neudělá.

Stačí uvnitř ztichnout a začít vnímat. Zpočátku to je velmi těžké, protože jsme zahlceni vlastními pocity, dojmy, myšlenkami… Abychom dokázali ztichnout, potřebujeme ty myšlenky a pocity nechat jít. Nepřipoutávat se k nim, neodhánět je. Dát jim čas, aby vyšuměly. Jak se mysl zklidňuje, zlepšuje se naše vnímání a porozumění. Porozumění sobě, světu, svojí cestě.

Základní technikou k tomu, aby se to dařilo je meditace. Tichá meditace.

 

Zen je velmi jednoduchý: Co jsi?

Každý na tomto světě hledá štěstí vně sebe, nikdo však nerozumí svému pravému já.

Všichni říkají „já“ – „já chci tohle, já jsem takový“. Nikdo však tomuto já nerozumí. Kde bylo tvoje já, než jsi se narodil? Kam toto já odejde, až zemřeš? Budeš-li se upřímně ptát: „Co jsem?“, dříve či později narazíš na zeď, kde je veškeré myšlení odetnuto. Nazýváme to „Nevím.“

Zen je udržováním mysli „Nevím“ vždy a všude.

Nakonec se tvá mysl „nevím“ stane úplně čistou. Když pohlédneš na oblohu, je jen modrá. Uvidíš strom, je jen zelený. Tvá mysl je jako čisté zrcadlo. Objeví se červená, zrcadlo je červené; objeví se bílá, zrcadlo je bílé. Přijde někdo hladový, dáš mu najíst; přijde někdo žíznivý, dáš mu napít. Nic nechci jen pro sebe, pouze pro všechny bytosti. Taková mysl je již osvícením, které nazýváme Velkou láskou, Velkým soucitem, Velkou cestou bódhisattvy. Je to jednoduché, není to nic těžkého.

Zenový mistr Seung Sahn

Zenová meditace

Prvotní přirozenost v sobě nemá protiklady. Slova nejsou potřebná. Když zde není myšlení, vše je přesně takové, jaké to je. Pravda je právě taková. Většina lidí má falešné chápání světa. Nevidí ho takový, jaký je, nevidí pravdu. Co je dobro a co je zlo? Kdo jedná dobře a kdo zle? Lidé ulpívají na svých názorech, ale názor každého člověka je jiný. Jak můžeš tvrdit, že tvůj názor je lepší, než názor jiného člověka? To je pouhá iluze. Jestliže chceš pochopit pravdu, musíš se odpoutat od svých podmínek, situací a názorů. Pak bude tvá mysl před myšlením a to je čistá mysl. Taková mysl nemá žádný vnitřek ani vnějšek. Je právě taková, jaká je. Co je „právě takové, jaké je“, je pravdou. Jeden vynikající učitel řekl:

Jestliže chceš tuto bránu překročit, nedovol, aby vzniklo myšlení.

To znamená, že když myslíš, nemůžeš pochopit zen. Udržuješ-li však mysl ve stavu „před myšlením“, pak právě to je mysl zenu.

Zen znamená dosáhnout čisté mysli a používat ji. Jak tuto mysl používat? Proměň ji v mysl velké lásky, v mysl pomoci všem lidem. Není to nic nemožného. Čistá mysl je zde stále, neobjevuje se ani nemizí. Jestliže správně medituješ, tvá mysl nevědění zesílí a ty dokážeš správně vidět svět kolem sebe: vše, co uvidíš, uslyšíš, ucítíš, vše čeho se dotkneš, bude pravdou, ne-myšlením. Tvá mysl pak bude jako zrcadlo: v každé chvíli odrazí opravdovou situaci. Když lékař u pacienta odloží „já, můj, mě“, sjednotí se s ním a určitě mu dokáže pomoci. Když pak přijde domů a je se svou rodinou a stále udržuje bdělou pozornost, jasně chápe, co je pro rodinu nejlepší. Nic víc, nic míň. Modrá hora se nehýbe. Bílé mraky plují oblohou sem a tam.

Zenový mistr Seung Sahn

Zenová kaligrafie